Setkání v kraječkách

Pobledlá tvářička městem se plouží.
Černou má sukénku,
smutek ji souží.
I její halenka kraječkou je zdobená.
Jsem si tím jistá...
ta dívka je ztrápená.
Po chvilce vedle ní s úsměvem milým,
dívčina v růžové,
s deštníčkem bílým.
Kráčejí vesele,
smějí se spolu.
V blízké čajovně usedají k stolu.
Ztrápená dívenka jen se mi zdála.
To jen má fantazie se mnou si hrála...
Z povzdálí sleduji to zvláštní setkání.
S šatečky v kraječkách,
jako panenky na hraní.